Raně barokní zámek byl vystavěn na místě původní středověké tvrze. Jeho přestavba, financovaná Stanislavem Bořkem Dohalským z Dohalic, je připisována přednímu architektu působícímu ve službách Albrechta z Valdštejna, N. Sebregondimu. K majetku kartuziánského kláštera ve Valdicích přešel zámek spolu s celou vsí v r. 1661. Kartuziáni využívali zámek asi jako střediska správy svých sobčických statků i celého sobčicko-vojického panství, které nově utvořili po zakoupení Vojic v r. 1718. K tomu také směřovala přestavba budovy, kterou realizovali v době 1737-39 a na níž původně odkazoval i monogram kartuziánského kláštera CW (Cartusia Waldicensis) vytesaný nad jejím vstupem. Malá kaple zasvěcená sv. Brunovi, kterou zřídili v 1. patře zámku, může podporovat myšlenku, že zde někdy také sami pobývali. Areál zámku je vystavěn na okraji obce, SV směrem u místní komunikace, u kostela sv. Prokopa. Stavba obklopena sadem k SZ části, k jižní straně je zachována barokní ohradní zeď, protažená při místní cestě ke vstupnímu rizalitu v koridor.