zámek

Publikace Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov, NPÚ ÚOP v Olomouci, 2012, s. 28 - 33: Areál zámku Areál tvoří: zámek, hospodářské budovy s bránami, zahradní pavilon, park, socha ženy I., socha ženy II., kašna, 3 vázy, 2 vázy, ohradní zeď. Kulturní památkou od: 3. 5. 1958. Umístění: na západním okraji obce, Zámecká ul., č. p. 108, č. p. 109, s pozemky parc. č. 1, 2, 3, 4, 5, 7/1. 7/2, 7/3, 8/1, 8/2, 8/3, 8/4, 8/5, 9, 10, 11, 12/1, 12/2, 12/3, 12/4, 13, 14, 15, k. ú.Brodek u Prostějova. GPS: 49°22´10,1“N 17°4´56,2“E. Slohové, časové a autorské určení: v jádru renesanční architektura zámku, v letech 1707 – 1709 přestavěna patrně podle projektu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, stavba upravena v letech 1750 – 1755 a ve 2. čtvrtině 19. století; barokní hospodářské budovy z poloviny18. století, klasicistně upravené, brány z 1. poloviny 19. století; klasicistní zahradní pavilon z 1.třetiny 19. století; barokní uspořádání okrasné zahrady zámku změněno v roce 1837 na krajinářský park; rokokové sochy žen z období kolem poloviny 18. století; autorství kašny z roku1891 připisováno V. Wenclikovi; barokní soubor váz z počátku 18. století; ohradní zeď vybudována patrně v 18. století. Popis: Zámek Volně stojící zděná jednopatrová budova obdélného půdorysu s rizalitem a vstupním portikem ve středu průčelní fasády, střecha je valbová, krytá pálenou taškou. Symetrické průčelí je členěno kordonovou a korunní římsou a 1 + 3 + 1 + 3 + 1 + 3 + 1 okenními osami, přičemž ve střední ose je okenní otvor nahrazen dveřním, a to v obou podlažích. Portikus je otevřen třemi půlkruhově zaklenutými arkádami, spočívajícími na pilířích, tvoří zároveň balkón v patře, ohrazený zděnými sloupky a kovovým zábradlím, jeho fasádu člení pilastry s římsovými hlavicemi. Okna v přízemí jsou menší, obdélná, dělená na šest tabulek, s jednoduchými šambránami a podokenními římsami, jen pod portikem jsou dvě okna s půlkruhovým záklenkem, stejně jako hlavní vchod s dvoukřídlými dveřmi. Okna v patře jsou velká obdélná, s profilovanými šambránami, nadokenními a podokenními římsami a vystupující parapetní výplní s pravoúhlou vpadlinou, dosedající na kordonovou římsu. V šířce portiku je trojúhelníkový fronton, vyplněný bohatým vegetabilním štukovým dekorem, uprostřed je kruhový ciferník hodin. Na vrcholu frontonu je nástavec s kartuší s erbem. Zadní (západní) fasáda má devět okenních os, z toho prostřední okno je v mělkém středním rizalitu, který je, podobně jako na hlavním průčelí, završen trojúhelníkovým frontonem. V přízemí rizalitu je pravoúhlý vstup s kamenným ostěním s lištou a ušima, zdobený perlovcem, s římsou na volutových konzolách. V přízemí na levé straně jsou navíc dvě okénka, odrážející starší fázi výstavby objektu. Vpravo od rizalitu je pak větší půlkruhové okno kaple. Boční (severní) fasáda má v patře nad kordonovou římsou čtyři okenní osy, okna jsou velká pravoúhlá jako na čelní fasádě, v jednom okně jsou zachované původní okenice. Přízemí má dvě úrovně, horní má rovněž čtyři okenní osy, okna jsou malá čtvercová v líci fasády, spodní část má ve středu vstup a vlevo dvě menší okénka. Boční (jižní) fasáda, orientovaná do ulice, je podobně členěná jako severní fasáda, má však pět okenních os a v dolní části není vstup, ale je zde po pěti malých oknech, umístěných mimo,osy horních oken. Za vstupními dveřmi je hala, propojená s průchodem do parku za zámkem na opačné straně objektu. Z haly je též přístupné monumentální schodiště do patra s bohatě zdobeným kovaným zábradlím. V přízemí objektu zámku je situována plochostropá kaple. Dispozici budovy zámku tvoří trojtrakt, ve středu je chodba, z ní jsou po obou stranách přístupné jednotlivé místnosti. Na obou koncích chodby jsou další menší schodiště s kovaným zábradlím. Hlavní reprezentační místnosti jsou v patře na straně k hlavnímu průčelí, sály mají neckové klenby se zrcadly s bohatým štukovým dekorem, jsou obložené dřevěným obkladem a původními látkovými či papírovými tapetami, případně pojednané malbami, v některých jsou situovaná bohatě zdobená kachlová kamna či krby s mramorovým obložením. V přízemí se nacházejí spíše provozní místnosti, kuchyně, prádelna, sklady, místnosti pro služebnictvo. Kromě neckových kleneb jsou zde i valené klenby s výsečemi. V celém zámku je zachována většina původních dveřních výplní s kováním. Rovněž většina okenních výplní je historicky cenná, podobně jako fošnové a parketové podlahy. Krov z poloviny 19. století je dřevěný, vaznicový, s šikmými, obráceně vzepřenými stolicemi, horní část krovu ztužuje hambalek. Krovem prochází mohutná tělesa komínů, pravidelně rozmístěná a vystupující na hřebeni nad střešní rovinu. Větší část půdorysu zámku je podsklepena řadou mohutných kamenných, valeně klenutých prostor. (ib) Hodnotná barokní zámecká architektura s renesančním jádrem. Hospodářské budovy s bránami Hospodářské budovy jsou umístěny po obou stranách nádvoří a spolu s budovou zámku vytvářejí tzv. čestný dvůr. Jižní hospodářská budova (původně byt hejtmana a vrátného) je přízemní zděná omítaná stavba na protáhlém obdélném půdoryse, s valbovou střechou, krytou pálenou taškou. Průčelí do dvora se dělí na dvě části s odlišným typem oken – všechna okna jsou pravoúhlá, východní strana má čtyři okna a jeden okenní otvor zazděný, okna i dvoje dveře užší, západní strana má šest oken širších, zřejmě z pozdější úpravy, a jedny dveře. Kolem oken a dveří jsou dochovány jednoduché šambrány. Na fasádě jsou jen zbytky plastické výzdoby: dva pilastry a na třech místech lizéna s rustikou. Jižní průčelí, obrácené k silnici, je jednotně řešeno: se středním rizalitem, členěným pilastry s římsovými hlavicemi, na nich spočívá kladí, nesoucí trojúhelníkový štít. Fasáda má 5 + 3 + 5 okenních os, okna jsou půlkruhově zaklenuta, s jednoduchou šambránou a vyznačenou archivoltou. V interiéru jsou klenby klášterní a valené s výsečemi a valená klenba, dispozice je však změněna mnoha pozdějšími úpravami. Severní hospodářská budova (původně kancelář a byt purkrabího a stáje) má protáhlý půdorys tvaru L, podobně jako v případě protější budovy jde o přízemní zděnou omítanou stavbu s valbovou střechou, krytou pálenou taškou. Přibližně polovina jižního křídla na východní straně je nově postavená na přelomu 20. a 21. století na místě zbořeného skleníku. Starší západní část jižního křídla je oddělena štítovou atikou, má směrem do dvora 1 + 2 + 1 sdružené okno, mezi nimi asymetricky dveře, vše pravoúhlé s jednoduchými šambránami. Na opačné (severní) straně objektu je pět oken v líci fasády. Nová část má do dvora na každé straně po sdruženém okně, mezi nimi pět francouzských oken, z nich levé je nahrazeno vstupem, přístupným po čtyřech stupních. Východní křídlo má na západní straně dvoje vjezdová vrata, dva vstupy a dvě okna, vše pravoúhlé, na východní straně, mimo jednoho většího okna, jen malá obdélná, na šířku orientovaná okénka, a nad nimi půdní větrací otvory. Interiér jižního křídla je novodobě přestavěn pro účely bydlení, místnosti jsou plochostropé, ve východním křídle je část, náležející k bytovým prostorám, se zbytkem klenby, ostatní část má hospodářské využití – garáže, dílny. Obě budovy po stranách nádvoří jsou napojeny na objekt zámku stejnými bránami s pravoúhlým vjezdem, postranní pilíře jsou členěny dvojicemi pilastrů s římsovými hlavicemi, na kterých spočívá kladí. Brány jsou završeny římsami na konzolách, na nichž je nízký atikový štít. (ib) Nedílná součást kompozice barokního areálu zámku, brány z 1. poloviny 19. století. Zahradní pavilon V jihozápadním rohu zámeckého parku stojí menší zděná přízemní stavba obdélného půdorysu se sedlovou střechou, krytou plechem, na západní straně ukončenou valbou. Jižní fasáda, obrácená do ulice, je pravidelně členěna čtyřmi velkými slepými okny s půlkruhovým záklenkem, lemovaným profilovanou šambránou, mezi okny v patě záklenku prochází římsa. Na východní straně objektu je v prodloužení stavby přístřešek na pilířích, severní fasáda, orientovaná do parku, je nepravidelně členěna pilastry, dvěma vstupy a dvěma okny s půlkruhovým záklenkem, stejně jako na jižní fasádě mezi okny i dveřmi v patě záklenku prochází římsa. V interiéru jsou dvě místnosti, původní dispozice se nezachovala, jen při západní stěně je kamenné ostění krbu. (ib) Drobná klasicistní stavba z 1. třetiny 19. století, nedílná součást areálu zámku. Park Park má rozlohu 3 ha (jde o současnou rozlohu, dříve měl park 4,7 ha, ke ztrátě došlo v důsledku nevhodné zástavby). Lípová alej, vedená v hlavní ose z čestného zámeckého nádvoří ve směru k hlavní přístupové bráně, tvoří silnou vazbu na okolí (propojuje zámek s obcí). Dominantou celého areálu je zámek s bočně po obou stranách čestného nádvoří situovanými přízemními objekty. Areál parku byl ze všech stran chráněn kamennou ohradní zdí. Dnešní situace je ovlivněná skutečností, že došlo ke zmenšení prostoru parku z východní strany přibližně o jednu třetinu. Z východní strany je kovaná vstupní brána (hlavní vstup) a po obou stranách je kovové oplocení, které severně v polovině parku přechází v běžný pletivový plot. Zbylé tří strany mají původní ohradní zeď, místy vyspravenou cihlami. V literatuře se uvádí okrasná zahrada již v roce 1733, jednalo se o barokní uspořádání, navazující na barokní přestavbu zámku (bylo možné hovořit o francouzské formální zahradě, která se dochovala do roku 1833). Zadní zahrada sloužila v podstatě jako bažantnice (takto je uváděná ještě v roce 1766). V roce 1837 je přeměněná na krajinářský park s jedním ústředním paloukem. Rovněž touto dobou došlo k pozměnění pravidelné části východně od zámku. Cesty jsou pískované. Dřeviny jsou zde zastoupeny stromy: Acer platanoides, Acer platanoides ‘Laciniata‘, Tilia cordata (cca 250 let), Plathanus acerfolia, Fraxinus exelsior, Picea pungens ‘Argentea‘, Taxus baccata, Chamaecyparis lawsoniana, Thuya occidentalis, Pseudotsuga taxifolia, aj. (jl) Hodnotná součást areálu zámku. Do roku 1833 se dochovalo barokní uspořádání, navazující na barokní přestavbu zámku (francouzská formální zahrada), v roce 1837 byla tato část současně se zadní zahradou přeměněná na krajinářský park. Socha ženy I., Socha ženy II. Dvě ženské figury byly původně osazeny v zámeckém parku u cesty. V současné době jsou nezvěstné. Jde o kamenné sochy, podané v podživotní velikosti. Původně byla každá z postav umístěna na vlastním jednoduchém podstavci hranolového tvaru, který byl završen oběžnou římsou. Vlastní sochy byly osazeny na samostatných plintech. Socha ženy I. Ženská stojící figura podána v kontrapostu, levá noha pokrčena. Bohatě zřasené a splývající roucho je volně přehozeno přes pravou paži a nezakrývá poprsí. Levá ruka ohnutá v lokti, pravá ruka vedena podél těla a přidržuje záhyb drapérie. Materiál: pískovec. (io) Hodnotné rokokové sochařské dílo z období kolem poloviny 18. století. Socha ženy II. Ženská stojící figura, hlava pootočena vpravo, kadeřavé vlasy svázány vzadu do uzlu. Pravá ruka ohnuta v lokti, levice je vedena podél těla a svírá list papíru. Postava oděna do volného zřaseného roucha. Materiál: pískovec. (io) Hodnotné rokokové sochařské dílo z období kolem poloviny 18. století. Kašna Ve středu čestného dvora je nízká nádrž z kamene tvaru kvadrilobu, zapuštěná do země, hladké stěny jsou ukončeny profilovanou obrubou. Uprostřed je kamenické dílo, zpodobňující jakýsi pilíř na skále, holubici a hada, z nějž je vyveden vodotrysk (tento artefakt je zde umístěn druhotně, původně byl vývod vody na západní straně nádrže). (ib) Hodnotná neobarokní součást areálu zámku dotvářející kompozici prostoru nádvoří. Autorství připsáno V. Wenclikovi, datováno do roku 1891. 3 vázy Kamenné vázy jsou asymetrického tvaru, bohatě plasticky zdobené rokajem, mušlemi a volutami. Dvě ze tří stejných váz byly původně umístěny na podstavcích v předním parku při hlavní přístupové cestě před oplocením čestného dvora, původní umístění třetí vázy nebylo v minulosti zdokumentováno. V současné době jsou vázy deponovány. (ib) Hodnotná součást areálu zámku, dotvářející kompozici prostoru nádvoří a parku, náležející ke stavební etapě projektované Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu. Barokní sochařská práce z počátku 18. století. 2 vázy Kamenné vázy jsou asymetrického tvaru, bohatě plasticky zdobené rokajem, mušlemi a volutami. Vázy byly původně umístěny na pilířích oplocení čestného dvora. V současné době jsou vázy deponovány. (ib) Hodnotná součást areálu zámku, dotvářející kompozici prostoru nádvoří a parku, náležející ke stavební etapě projektované Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu. Barokní sochařská práce z počátku 18. století. Ohradní zeď Ohradní zeď obíhá celý areál zámku, je přerušena na jižní straně objektem zámku s jižní hospodářskou budovou a jižní bránou, objektem zahradního pavilonu a silnicí vedoucí k nynějšímu vstupu do areálu zámku a ke zdravotnímu středisku. Na severní straně je přerušena objekty areálu bývalého zámeckého pivovaru, na straně východní původní příjezdovou cestou s alejí a zástavbou obytných domů (dříve obydlí zahradníka). Zeď je na různých místech rozdílné skladby materiálu – z kamenného, smíšeného i cihelného zdiva, ponejvíce neomítnutého.(ib) Hodnotná součást areálu zámku, vymezující jeho rozsah, vybudovaná patrně v 18. století.