Zámek stojí v místě středověké tvrze, jejíž jádro je patrně v jjv. křídle, příp. jižní části ssv. křídla. Místnosti v přízemí mají pozdně renesanční klenby. Čitelné architektonické prvky datují zámek po polovině 17. století (sgrafita na fasádě) a pak do doby, kdy panství koupil rod Walderode (portály schodiště, štuková výzdoba světnic v patře). Jižně od zámku se rozprostírá torzo nevelkého parku, obehnaného zbytky někdejší omítané ohradní zdi. Zbývající část ohrazení tvoří pletivo. Zámek čtyřkřídlé uzavřené obdélné dispozice je zděnou, omítnutou, částečně podsklepenou jednopatrovou stavbou. Směrem od parku je budova dvoupatrová. Střechy jsou sedlové, kryté tmavou čtvercovou maloformátovou šablonou. Průčelí o 7 x 7 okenních osách jsou hladká, pouze na nárožích jsou opatřena bosováním. Pod korunní římsou je vlys s vloženými plastickými výplněmi. Nesymetricky umístěná okna v přízemí i patrech mají plastické rámy s uchy, v nadpraží vodorovné římsy. Hlavní vstupní průčelí s mělkým tříosým rizalitem je členěno obdobně. Rizalit člení lizény, v přízemí je bosován a ukončuje jej nad hlavní římsou umístěný trojúhelníkový tympanon. Uprostřed něho je vsazen pískovcový alianční erb v bohatě tvarovaných kartuších s volutami, párem boltců ve středu a ve vrcholu maskaronem. Přízemní okna jsou vložena do rámu se segmentovými bosovanými záklenky, okna pater jsou obdobná jako na bočních průčelích. V dvorním průčelí je obnovena fasáda se sgrafity. Okna vnitřního nádvoří jsou zasazena v pískovcových šambránách s nadokenní římsou. Po obvodu vnitřního dvora probíhá chodba, zaklenutá valenou klenbou se styčnými lunetami. Dveře v přízemí jsou částečně v kamenném ostění s okrajovou lištou. Místnosti v přízemí jsou částečně klenuté. Průjezd je zaklenut valeně lunetovou klenbou s hřebínky. Průjezd v zadní straně je oddělen kamenným portálem s půlkruhovým záklenkem. V severním křídle je vstup na schodiště pravoúhlým portálem (pískovec) s okrajovou lištou s uchy a kapkami a se širokým klenákovým motivem, ukončeným trojúhelníkovým štítem. Schodiště je zaklenuto na podestách valeně se styčnými výsečemi. Obdobný portál se nachází při vyústění schodiště z 1. patra do 2. patra. V 1. patře kolem vnitřního dvora je zaklenutí valené se styčnými lunetami. Okna vnitřního nádvoří jsou rytmizována v osách 5 x 4 x 4 x 4, v přízemí s půlkruhovými záklenky a třemi obdélnými okny. Dveře v přízemí jsou dvoukřídlé s původním kováním, dvoje dveře s prkny kladenými diagonálně. Portálky jsou renesanční. Přízemní místnosti jsou klenuty křížovými klenbami, valenými s výsečemi, valenými se styčnými výsečemi, lunetami s hřebínky. Na stropech se nachází štuková zrcadla ve tvaru čtyřlistu, kruhový terč s perlovcem uvnitř. Vedle schodiště místnost s nepravidelnou klenbou, v níž prochází komínové těleso. Místnosti jsou vzájemně průchozí a přístupné navíc samostatnými vstupy z arkádového traktu. Do patra vedou dřevěné schody. Trojramenné reprezentační schodiště do patra je situováno v ssz. křídle. V 1. patře se dispozice severního, jižního i západního křídla opakuje. Klenby valené, valené s výsečemi, necková klenba. V jižním křídle je reprezentační místnost se štukovou výzdobou provedenou plasticky v reliéfu – zaklenuta valeně s výsečemi. Štuková výzdoba s motivy mušle, akantů, na stuhách visící znaky a ovocné festony. Výzdoba je soustředěna vně oblounového štukového rámu, zaujímajícího celou plochu kolem vrcholu klenby. Ve východním křídle velká prostora sálu s plochým stropem. Dvě stěny jsou zdobeny 6 x 2 arkádami, v nichž jsou umístěna okna. Velká místnost v západním křídle s obloženým dřevěným stropem a kachlovými kamny. Východní, jižní a část severního křídla jsou podsklepeny souvislou řadou sklepních místností, pod každým křídlem vzájemně propojených. Gotické kamenné sklepy se dvěma portály se nachází pod jižním křídlem. Renesanční půlkruhové portály z kamene nalezneme v jižním a severním křídle. V tzv. erbovním sále 1. patra jsou na klenebních patkách z 19. století 4 znaky, které obsahují rodový vývod rodu Desfours-Walderode. Každý ze štítů je korunovaný hraběcí korunou: 1. Původní znak rodu Desfours – modrý štít s červenou, zlatě lemovanou krokví. V obou vzniklých horních polích zlatý gryfí spár. Pod krokví se nachází zlatá šesticípá hvězda. 2. Znak přidaný rodu Desfours roku 1629 – ve zlatém štítu černý korunovaný orel. 3. Původní znak rodu Walderode von Eckhausen – černý štít dělený stříbrným pruhem, nad ním stříbrný patriarchální kříž, pod ním nakoso položena přezka opasku přirozené barvy. 4. Znak přidaný při povýšení do hraběcího stavu roku 1686 – čtvrcený štít, 1. a 4. pole, pětkrát děleno modře a stříbrně, červený korunovaný lev ve skoku, obrácený ven ze štítu. Ve 2. a 3. stříbrném poli černý korunovaný orel.