Vznik opevněného sídla je možné položit do druhé poloviny 12. století, jeho zakladatelem byl patrně pražský biskup, kterému Týn nad Vltavou patřil až do husitských válek. V první písemné zmínce z roku 1186 je jmenován arcijáhen Christororos, osada Týn je zmiňována k roku 1225. V roce 1415 získává město do zástavního držení Jan ze Sobětic a po přechodné správě Oldřicha z Rožmberka v době husitských válek přechází po roce 1461 do rukou Jan Čabelického ze Soutic. V majetku rodu Čabelických ze Soutic zůstává Týn do roku 1601, kdy po smrti Ferdinanda Čabelického pronajímá královská komora celé panství městské obci. Ta jej od roku 1609 drží dědičně a Týn nad Vltavou získává status královského města. Přesto jej později Ferdinand II. postupuje pražskému arcibiskupství, které pak panství pronajímá městské obci. Gotický hrad v Týně nad Vltavou byl vybudován patrně v průběhu 13. století na místě opevněného biskupského dvorce. Jeho opevnění ještě vycházelo z hradištní tradice, jak to naznačují částečně zachované mohutné zemní valy. Roku 1468 bylo město i s hradem vypáleno vojskem Zdeňka ze Šternberka. V polovině 16. století přistoupil Jan Čabelický ze Soutic k renesanční přestavbě hradu, v této fázi zřejmě vznikl i most přes hradní příkop na straně od města. Po vymření rodu Čábelických v roce 1601 byl hrad obýván jen sporadicky a postupně chátral, jeho zánik ještě uspíšily válečné události třicetileté války. Hradní návrší pak nebylo využíváno až do 19. století. Teprve v letech 1885 – 1886 byly po rozebrání zbytků hradu a rozvezení zemních valů na jeho místě založeny Bedřichovy sady. Hradní návrší má oválný tvar s delší osou orientovanou ve směru Z – V. Jeho ploché temeno leží v nadmořské výšce 380 m, asi 30 m nad hladinou Vltavy. Z vnitřního opevnění se zachoval pouze na SV straně obloukovitě probíhající úsek valu o výšce až 6 m. Na V straně, kudy přicházela do hradu hlavní přístupová cesta z města, se nachází ještě pozůstatky vnějšího opevnění v podobě značně sníženého valu. Mezi ním a vrcholem návrší je dochován původní hradní příkop s renesančním kamenným mostem se dvěma oblouky, který je jediným pozůstatkem hradní architektury. Archeologické výzkumy a nálezy Roku 1930 provedl dr. J. Böhm zjišťovací výzkum v centrální části návrší. Pod vrstvami mohutných novodobých navážek odkryl zbytky základového zdiva, před nímž se terén značně svažoval. V druhotné pozici byly nalezeny zlomky keramiky z doby laténské. Uložení nálezů Městské muzeum v Týně nad Vltavou (i.č. 4323, 423-424)