Dvouramenný raně středověký relikviářový kříž ze zlata, zdobený filigránem, posázený drahokamy a perlami, v. 70 cm, datace mezi léty 1220 - 1230. Původní dřevěný korpus byl r. 1775 nahrazen jádrem ze stříbra. Do středu kříže byla vsazena relikvie pravého Kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Podle průzkumů je tento kus cedrového dřeva, měřící na výšku dvacet centimetrů, starý dva tisíce let. Dále je v Závišově kříži více než 25 ostatků. Na čelní straně památky ze zlata je 51 drahokamů (jedenáct safírů, čtyři rubíny, tři spinely, sedm smaragdů, sedm ametystů, pět chalcedonů, křemená dubleta) a sedm skel. Na zadní straně je do kříže zasazeno deset safírů a devět smaltovaných medailonků světců byzantské provenience z 10. století; kříž dále zdobí 230 perel.[1] Ke stříbrnému jádru z roku 1775 je připojeno šestnáct zlatých plechů. Původní podstavec ze zlata musel klášter odevzdat roku 1811 po bankrotu Rakouského císařství. Nová noha, doplněná v letech 1839–1840, je zdobena sklem, karneoly, perlami a českými granáty. Bez podstavce je kříž vysoký 459 mm, horní břevno má délku 229 mm, celková výška je 80 cm.