Býv. cisterciácký klášter, dnešní Zbraslavský zámek Areál se skládá z komplexu budov bývalého konventu s rajským dvorem a sallou terrenou, objektu býv. prelatury, kostela sv. Jakuba a hospod. staveb (stodola při Z a býv. kočárovna při V hranici areálu), menších objektů (Boží muka a socha sv. Jana Nep. v S části areálu při slepém rameni řeky), zámeckého parku (dnes děleného na veřejnou a soukromou část), přístupových cest a vstupů včetně bran a oplocení a zpevněných částí a terasy při S hranici pozemku. V r. 2008 byl areál KP rozšířen o objekt fary čp. 472 v JV cípu areálu. (podrobněji k jednotlivým objektům viz dále). Areál je rovněž NKP (pouze menší o pozemky parc.č. 4, 9/3, 9/9, 12/1-3, 14/4 část, 34 část). Rejstřík. č. NKP je 181 (Nařízení vlády č. 336/2002 Sb. ze dne 19. června 2002, kterým se mění nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády č. 171/1998 Sb.). Areál KP - historie: Zbraslav byla od r. 1268 královským majetkem, za Václava II. byl na místě staršího loveckého hrádku založen klášter cisterciáků, povolaných r. 1292 ze sedleckého kláštera) včetně opatského kostela Panny Marie, který sloužil jako pohřebiště členů král. rodiny přemyslovského rodu. 1420 byl klášter vypálen, poč. 17.stol. opraven a opět vydrancován za 30-leté války. Od r. 1650 výstavba kostela sv. Jakuba Většího na místě kaple pův. lovec. dvorce. V l.1716-1738 výstavba nového konventu (G. Santini, F. M. Kaňka), úprava prelatury (do r. 1739), stržen zbytek mariáns. kostela. R. 1785 za Josefa II. klášter zrušen. Od r. 1796 v majetku tov. J. Souvaigue jako rafinerie cukru, po krachu sklad obilí, od r. 1812 majetek tov. A. Richtera (obnova rafinerie a výroba chemikálií). Od r. 1825 v majetku B.Krafta, knížete Oettingen-Wallerstein (zaslepení ramene řeky - Krňák, rozvoj města). R. 1910 panství prodáno čes. průmyslníkovi C.Bartoňovi z Dobenína, (rehabilitace objektů prelatury a konventu - arch. D. Jurkovič, A. Čenský, od r. 1924 Ot. Nypl). Od r. 1945 do 2009 zde sídlila NG (depozitář v konventu měla NG již po r. 1918), po r. 1989 opět do vlastnictví Bartoňů z Dobenína. Areál se skládá z následujících objektů: - čp. 1 - bývalá prelatura (parc.č. 3) Složitý komplex slož. ze 4 křídel kolem severního nádvoří, připojená spojovací chodba do budovy konventu, objekty kolem dvora při věži. Původní rom. konvent upravovaný gotic. a renes. byl zásadně barokně přestavován v l. 1716-1738 (G.Santini-Aichel, pokračoval F. M. Kaňka), úpravy v. 1911-12 od D. Jurkoviče (interiéry přízemí S křídla). - čp. 2 - konvent (parc.č. 2) Trojkřídlý objekt vystavěný na gotic. ruinách v l. 1716-1732 (G. Santini-Aichel, pokračoval F. M. Kaňka), ambit podél dvora, v S křídle refektář, v patře nad ním tzv. královský sál (Aula Regia), fresky F. X. Palko, V. V. Reiner. - Rajský dvůr (parc.č. 2) Původně uzavíral mariáns.kostel z r. 1297, jehož ruiny v 18. st. odstraněny. Travnatá plocha, uprostřed studna, po stranách dosud 2 Štursova sousoší ze sbírek NG. - Salla terrena (parc.č. 2) Přízemní objekt na obdélném půdorysu s otevřenými arkádami, průchod do rajského dvora. Do r. 2009 uvnitř instalovány sochy ze sbírek NG. Před objektem čelem do parku dvojice kamenných plastik od sochaře Štursy. - čp. 472, fara (parc.č. 24) Patrový objekt na lehce zalomeném půdorysu, sedlovou střechou, východně do ulice 11-osé průčelí, na střední ose zaklenutý průjezd, nad ním datace 1807. Na západ do dvora novější přístavba zimní zahrady. - kostel sv. Jakuba Většího (parc.č. 1) Původně gotická jednolodní stavba, v l. 1650-54 přebudovaná na konventní kostel. Kostel snad vznikl rozšířením původní kaple královského dvorce se stejným zasvěcením. - Boží muka (na parc.č. 9/1) Umístěna druhotně v nepřístupné části zahrady při slepém rameni řeky v S části areálu. Toskánský sloup na kvádrovém podstavci nese jehlancový pylon završený křížem, práce z růžového sliveneckého mramoru. Na přední straně datace 1687 a iniciály WHB. Původně stála u silnice k Baním. - socha sv. Jana Nepomuckého (na parc.č. 11/1) Barokní kamenná plastika, na kvádrovém soklu, rámována kovanou mříží , okolo kamenná balustráda. Umístěna u S ohradní zdi areálu nad slepým ramenem řeky. - objekt bez čp. býv. stodola (parc.č.5) Přízemní objekt se sedlovou střechou, východní průčelí obrácené do parku je členěné štěrbinovými otvory na výšku, se šambránami s uchy, v levé části segmentově klenutý vjezd. Západním průčelí se zazděným pův. vjezdem, s vloženým novým vstupem. V severním štítu datace s datací 1766 a latinským nápisem. - objekt bez čp., býv. kočárovna (parc.č. 4) Přízemní dvojice objektů se sedlovými střechami a zjednodušenými fasádami, se segmentově klenutými vjezdy, spojená krčkem. Rozsáhlejší jižní část na protáhlém obdélném půdorysu má v jižním štítu pozůstatek římsy se zubořezem. - zámecký park, ohradní zeď, oplocení a zpevněné zděné části při nábřeží řeky s terasou, vstupy a brány (parc.č. 6, 7, 8/1, 9/1, část 14/4, 8/1, 11/1, 10/1, 12/1, 12/2, 12/3). Původní zahrada barokně upravena J.Santinim a F. M. Kaňkou ve 20. - 30. l. 18.stol. Zachována promenádní terasa nad ramenem Berounky, v dalších částech úprava v angl. stylu v 19. stol., dále potom v 1. 1/4 20. stol. (D. Jurkovič). V zahradě umístěn soubor soch ze sbírek NG. Ohradní zeď se vyvíjela od dob loveckého vorce Přemyslovců (nejstarší snad cihlové části na S nad ramenem Berounky), od té doby mnohokrát stavebně upravována, zejména v barokním období v 1.1/3 18. stol (tehdy vznikla dnes již nezachovaná brána na západní straně areálu). Dnešní vstup z ulice Ke Krnovu je novější, na nepůvodním místě, s kovanou mříží, po stranách doplněný pamětními deskami (na části parc. č.34). Další novodobá brána je na východní straně, s datem výstavby 1997, přístupná z ulice U Národní galerie (na části parc.č. 14/4). Přístup do areálu je rovněž průjezdem v rámci fary, čp. 472.