železniční most Velký Klášterák

Most se nachází v extravilánu jihozápadně od města na železniční trati č. 0381 ze Strakonic do Volar na jejím 36,520 km a přemosťuje hlubokou údolní nivu s Arnoštským potokem, přitékající k mostu od JJV, a lesní cestou, obklopenou lesem. Do volnějšího prostoru se otvírá pouze svou jihovýchodní stranou. Svojí osou je most orientován SVV-JZZ. Je konstruován jako masivní kamenný, čtyřobloukový, kolmý, s horní mostovkou, s křídly. Délka mostu je 65,60 m, šířka 5,50 m, výška 22,40 m a délka přemostění 55,20 m. Most je vystavěn z režného lomového kamene na maltu vápenocementovou, široké spáry jsou vyplněny betonem. Dva krajní a tři středové pilíře jsou obdélné, kónické, směrem dolu se rozšiřující podélné i příčné ose. Lícní plochy pilířů jsou zděny z režných bosovaných kvádrů výšky 33 až 36 cm. Nárožní kvádry mají při hraně začištěnou svislou linku šířky 4 až 5 cm. Zdivo středních pilířů vykazuje statické poruchy ve formě svislých trhlin; z tohoto důvodu bylo zdivo staticky zajištěno ocelovými svorníky, procházející hmotou pilířů v příčném i podélném směru ve čtyřech řadách nad sebou, v líci zdiva jsou příložky táhel viditelné. Nejvíce trhlinami poškozený pilíř je střední. V některých zdících kvádrech při patách pilířů jsou viditelně zabetonované kruhové otvory po sanačním zpevnění vnitřního zdiva. Půdorysné rozměry pilířů nejsou u všech stejné, rozdíl je však jen do patnácti centimetrů. Největší viditelná výška od terénu po patu klenby je u středního pilíře 14,32 m, ostatní pilíře jsou u svých pat z různě velké zčásti zapuštěny do svažitého terénu. Krajní pilíře se navenek téměř neuplatňují, neboť rovina svahu dokonce překrývá i krajní paty oblouků. Pilíře vynášejí čtyři polokruhové klenby o shodném rozpětí 12,00 m, jejich vodorovná vrcholnice je u všech oblouků ve stejné výšce. Podhled klenby je režný, z lícujících opracovaných kamenných kvádrů. Ve vrcholu je osazena odtoková trubka pro odvod vody prosáklé z železničního svršku. Nároží kleneb jsou obložena kamennými klenáky výšky 90 (při vrcholu) až 115 cm, některé z klenáků jsou bosované. Klenáky jsou při vrcholu staženy třemi ocelovými svorníky. U všech oblouků je pod patami kleneb z vnitřní strany osazeno 5 kusů konzol z ocelových I profilů, s vyložením cca 35 cm. Sloužily při stavbě mostu k podchycení ramenátů. Nadezdívka je vyzděna z nahrubo opracovaných kamenných kvádrů z plochým vnějším lícem, jen některé jsou bosované. Široké spáry mezi nimi jsou vyplněny betonem. Zdivo vrcholí betonovou korunou, kterou je most částečně rozšířen. Tvoří jí na obou stranách 34 betonových konzol průřezu 40x36 cm, vyložených před líc zdiva o 67 cm, s osovou vzdáleností cca 195 cm, které vnášejí betonové desky tloušťky 6 cm a délky 180 cm. Vedle nich je ve směru osy mostu položena další řada betonových desek menší šířky (39 cm). Ve spárách mezi deskami je ukotveno zábradlí výšky 1,12 m z ocelových L profilů. Původní koruna mostu byla z kamenných desek podporovaných kamennými konzolami. Ve středu mostu na obou stranách se z této původní úpravy zachovala předsazená plošina z kamenné desky, podporovaná dvěma kamennými krakorci se skosenou spodní plochou. Na JJV straně mostu je tato deska na jižní straně částečně uražena. Tyto dvě plošiny sloužily k případnému bezpečnému ustoupení osoby nacházející se na mostě z prostoru projíždějícího vlaku. K mostu se po stranách přimykají vysoká zemní svahová kuželová křídla, v celé ploše obložená lomovým kamenem, která oválně procházejí pod krajními oblouky. Terén nivy je přírodní, porostlý vegetací, koryto potoka prochází pod druhým obloukem od SVV, je bahnité, lesní cesta probíhá pod třetím obloukem z téže strany. Tento most byl postaven v roce 1893 společně s výstavbou železniční dráhy, v roce 1969 byla jeho původní kameimá koruna nahrazena korunou betonovou, v roce 1975 byt sanován. v roce 1977 bylo provedeno statické zpevnění opěr a pilířů. Most je situován přes dvě katastrální území - pozemek parc.č. 691 (část), parc.č. 683 (část), k.ú. Klášterec u Vimperka a pozemek parc.č. 2604/2 (část), k.ú. Vimperk.