Židovský hřbitov se rozkládá asi 800 m jihozápadně od středu vsi (zámku) nad silnicí do Sedlčan pod okrajem borového lesa ve stráni, která se strmě svažuje k jihu. Velmi malý hřbitov na půdorysu téměř pravidelného čtverce o rozměrech cca 28 x 30 m (literatura uvádí poněkud menší plošnou výměru 737 m2) byl obehnán kvůli ochraně hrobů před poškozením a znesvěcením souvislou ohradní zdí, z níž zbyly jen trosky rozpadajícího se kamenného zdiva, spojovaného nekvalitní převážně hlinitou nebo písčitou maltou jen s malým obsahem vápna. Hřbitovní zeď se relativně nejlépe zachovala při severozápadním nároží a místy na jižní straně hřbitova, kde je až 1,5 m vysoká. Zbytky zdi na ostatních stranách dosahují proměnlivé výšky 0,5-1,2 m, některé její úseky jsou však zcela rozvaleny až do úrovně terénu. V severovýchodním koutě hřbitova stojí zříceniny malého domku, někdejší márnice nebo správněji obřadní síně či domu očisty. Zřejmě jednoprostorová stavba pravoúhlého půdorysu o stranách 4-5 m byla vyzděna stejně jako ohradní zeď z lomového kamene. Obvodové zdi se dochovaly do výšky maximálně 1,5 m. V polozhroucených zdech nejsou patrny pozůstatky původních otvorů. Vchod byl pravděpodobně zvenku od přístupové cesty na severu a je možné, že objekt byl průchozí a sloužil zároveň jako vstupní brána na hřbitov. Členitý prudce se svažující terén hřbitovního pole je značně nerovný a nepravidelný. Plocha hřbitova není zcela zpustlá a je jen zčásti zarostlá plevelnými křovinami. Vyrůstá zde několik listnatých stromů, vesměs dubů a osik a ojedinělých borovic, které zde byly kdysi patrně záměrně vysazeny. Na hřbitově je rozmístěno pouze několik desítek náhrobků (asi 40-50), z toho jsme zjistili 24 náhrobků vztyčených a zapuštěných pevně do země, ostatní náhrobky leží povaleny a čás-tečně zapadlé v zemi. Několik náhrobních kamenů bylo zřejmě úmyslně vandalsky rozbito a lze předpokládat, že další kameny byly ukradeny. Náhrobky nejsou uspořádány v pravidelných řadách, ale spíše volně rozmístěny po ploše hřbitovního pole. Pouze ve střední části hřbitova stojí pět náhrobků v souvislé řadě ve směru S-J kolmo na vrstevnice. Je pravděpodobné, že i ostatní hroby byly řazeny tímto způsobem a dnešní náhodné až chaotické uspořádání je důsledkem zániku mnoha hrobů i s náhrobky. Všechny dochované náhrobky představují tradiční základní formu pravoúhlé kamenné stély, zapuštěné kolmo do země a završené půlkruhovým nebo půloválným, někdy odsazeným obloukem. Některé obdélné nebo čtvercové stély nemají ani toto obloukové zakončení a reprezentují nejjednodušší možnou formu tzv. aškenázského náhrobku. Stély, zhotovené převážně z hrubozrnné žuly, méně často z vápence nebo pískovce, jsou orientovány přední nápisovou stranou směrem k východu. Náhrobní kameny jsou většinou pouze nápisové a postrádají bohatší ornamentální nebo rostlinnou výzdobu. Nápisové pole u většiny kamenů je mírně zahloubeno a orámováno vyvýšeným úzkým neprofilovaným okrajem pravoúhlého průřezu, jak bývá u židovských náhrobků obvyklé. Plochu tohoto mělkého pole vyplňují hebrejské nápisy, vytesané buď v zahloubeném reliéfu, nebo v reliéfu nízkém plasticky vystupujícím. U některých, zejména starších stél, není nápisové pole zahloubeno a písmena jsou vytesána přímo do základní plochy kamene. Pouze ojediněle doplňuje nápis i symbolický prostý rostlinný ornament. Na některých erozí silně porušených stélách jsou nápisy i reliéfy zcela nezřetelné a nečitelné. Bohatší stély architektonické formy se zde vůbec nevyskytují. Je zřejmé, že tyto výtvarně nenáročné až primitivní stély jsou dílem prostých neškolených venkovských kameníků. Starší náhrobky, rozmístěné vesměs v západní části hřbitova, pocházejí až z první poloviny 19. století, nejstarší čitelný náhrobek je podle údaje v literatuře datován rokem 1803. Tradiční typ náhrobku ve tvaru jednoduché stély přetrvává v odlehlé venkovské oblasti a asi i v důsledku omezených finančních možností chudé vesnické židovské obce po celou druhou polovinu 19. století. Neobjevují se zde vůbec netradiční a nákladnější náhrobky ve tvaru hranolového nebo jehlancového obelisku, ovlivněné formou náhrobku křesťanského a běžné od poloviny století i na hřbitovech zámožnějších židovských obcí. Několik mladších náhrobků má v čelní ploše vytesané vpadlé obdélné pole, do něhož byla zasazena nápisová deska z jiného, asi měkčího a poddajnějšího materiálu; žádná z desek se však nedochovala. Ve střední a východní části hřbitova se v této pokročilé době běžně vyskytují na mladších stélách dvojjazyčné nápisy hebrejsko-německé, většinou datované již arabskými číslicemi a křesťanským letopočtem. Jeden z nejmladších žulových náhrobků, umístěný nedaleko východního ramena hřbitovní zdi, má vytesaný český nápis s rokem úmrtí zemřelého 5669 židovského letopočtu, tj. 1909 křesťanské éry. Poslední pohřeb se zde konal údajně roku 1918, avšak náhrobek nebyl při průzkumu nalezen. Hřbitov byl přístupný po dosud existující staré polní cestě (parc. č. p. 1390), která odbočuje kolmo z hlavní silnice směrem k západu. Na tuto cestu navazuje v tupém úhlu k severozápadu užší, dnes částečně zarostlá cesta, která se pak stáčí podél okraje borového lesa k západu a končí u severní strany hřbitovní zdi v místě zřícenin domku s někdejší obřadní síní, kde lze předpokládat i původní vchod na hřbitov.