zřícenina hradu Rabštejn

Katalogové číslo

1000125135

Kraj

Olomoucký kraj

Okres

Šumperk

Obec

Oskava

Část obce

Bedřichov

Katastrální uzemí

Bedřichov u Oskavy

Typ

zřícenina; předhradí; opevnění; hrad

Kategorie

objekt

Archeologizovaný

ano

Archeologický potenciál

Zřícenina hradu s relativně dobře dochovaným archeologickým terénem nebyla systematicky archeologicky prozkoumána. Archeologické dědictví dochované na původním místě je ohroženo amatérskými hledači kovů, vývraty stromů, případně těžbou lesa.

Ohroženo

ano

Období

vrcholný středověk

Specializace

archeologie

Anotace

Pozůstatky hradu z počátku 14. století s dosud patrnou dispozicí a dochovanými pozůstatky zdiv. Hrad sloužil k ochraně panství i cesty ze Šumperka do Rýmařova a dokládá důmyslné využití přírodního terénu staviteli.

Dějiny

Založení hradu se předpokládá na přelomu 13. a 14. století, zakladatel zůstává nejistý. V písemných pramenech se hrad poprvé uvádí k roku 1318, kdy na stoupencích Jindřicha z Lipé hrad dobyl olomoucký biskup Konrád a postoupil jej Janu Lucemburskému. Král později hrad vrátil pánům z Lipé, roku 1355 Pertold z Lipé hrad prodává markraběti Janovi. Od roku 1398 je hrad zastavován. Za husitských válek hrad obsadili přívrženci kalicha, za válek česko-uherských zde sídlil oddíl Jiřího a Čeňka Tunklů škodící přívržencům Matyáše Korvína. Jeho vojsko hrad před rokem 1483 dobylo. Hrad byl opuštěn až po polovině 16. století, kdy se sídlo panství přesouvá do Janovic. Na konci třicetileté války byl hrad částečně obnoven, roku 1645 hrad obsadili Švédové. V 60. a 70. letech byl hrad opravován v souvislosti s nebezpečím tureckých vpádů. Na konci 17. století byl hrad definitivně opuštěn a zpustl.

Popis

Pozůstatky nejvýše položeného moravského hradu s předhradím, s dochovanými zbytky zdiva z lomového kamene. Celková rozloha má rozměry 100 x 65 m. K vybudování hradu byly využity tři izolované skály, které byly propojeny do půdorysu trojúhelníku hradební zdí silnou místy až 1,65 m. Její dochovaná výška je až 5 m. Na východním skalním hrotu jsou dochovány zbytky zdiva pravoúhlé budovy. Pod touto skálou se rýsují základy dvouprostorové budovy přiléhající k severní hradbě. Další budova byla přistavěna k jihozápadnímu skalnímu výběžku, na jehož severní straně jsou dosud patrné vytesané kapsy pro trámy. Také vrchol severní skály je přístupný a mohl být využíván jako hláska. V severní hradbě je průlom sloužící jako výpadní branka, hlavní brána do hradu byla v jihovýchodní hradbě, od východu chráněna oblou baštou. Jižně pod hradem se rozkládá lichoběžníkovité předhradí. Hradba horší kvality je silná 1,3 m a opět využívá terén. Na skalním výběžku v severozápadní části jsou zbytky lichoběžníkovité bašty, pozůstatky zdí jsou také na jihozápadním skalisku, další, hranolová bašta je uprostřed jižní hradby a v jihovýchodním nároží je situována bašta zaoblená. Při východní hradbě jsou základy tříprostorové budovy, základy dalších budov z posledních stavebních etap komplexu se nachází v severní polovině předhradí. Vstup na předhradí patrně vedl od jihozápadu pod lichoběžníkovitou baštou přes jižní linii hradby. Areál hradu i předhradí je porostlý listnatým lesem.

Popis památkové hodnoty

Pozůstatky hradu z počátku 14. století s dosud patrnou dispozicí a dochovanými pozůstatky zdiv. Strážní funkce k ochraně panství i cesty ze Šumperka do Rýmařova. Doklad důmyslného využití přírodního terénu staviteli.