Lokalita představuje tvrziště se zbytkem věže na okraji svahu k potůčku na východním okraji intravilánu obce. Hrádek využil skalnatého výběžku z terénní terasy, který převyšuje o 12 m potůček. Ten protéká příkopem vylámaným v klesajícím konci výběžku a druhý příkop (š. 16, hl. 5 m) na opačné straně odděluje tvrz od planiny. Na jižním boku hrádku se příkop vytrácel ve svahu. Výstupek z lichoběžníkovitého půdorysu (23x31-39 m) tvrze do příkopu je patrně pozůstatkem vstupní brány. Přímo vedle ní se nachází deprese po nějakém stavení. V nejvíce chráněné poloze stojí větší část přízemí mírně deformované obytné věže 9x9 m se zdmi 2 m silnými. Zřetelné je dělení přízemí na valeně klenutou místnost a pozůstatek jen 70 cm široké schodišťové chodbičky do patra. Na vnější severovýchodní stěně je vidět 6 kapes po trámcích vnějšího ochozu. Zbytek věže je cenným dokladem zvláštního způsobu řešení obytných věží moravských tvrzí. Chráněná plocha lokality je 2807 m2. Hrádek je druhým sídlem patřícím k Tasovu. Prvním je hrad Dub (správněji Tassenberg), který stál na ostrožně nad nedalekým tokem Oslavy. Hrádek využil podstatně méně výraznou polohu při jižním konci městečka, kde až do konce 18. stol. stával druhý farní kostel románského původu, zasvěcený sv. Václavu. U něho lze očekávat existenci nejstaršího rezidenčního dvora. Dva kostely a dvě sídla odrážejí velmi starou dělbu zboží mezi odnože tasovské větve pánů erbu křídla. Z hlediska písemných zpráv je Tasov východiskem celého rozrodu, neboť se po něm už v r. 1233 píše Záviš a ve třicátých a čtyřicátých letech 13. stol. i několik dalších osob. Podle jména osadu založil nějaký Tas, což bylo mj. oblíbené rodové jméno. Podle praotce se nazývá též celý rozrod Tasovci. Patřili do něho zejména páni z Meziříčí, Lomnice, Mostišť, ale i Újezda, Vanče a dalších míst. Významnou osobou na konci 13. stol. byl Tas, s nímž je spojena první zmínka o Tassenbergu (1292). Vznik tvrze je zřejmě spojen s dělbou zboží mezi jeho vnuky. Buď Jan (+1354), nebo jeho syn Tas ji založili na svém díle, neboť druhý díl s hradem r. 1366 koupil Jan z Meziříčí. Tvrz se připomíná r. 1390 a pochází z doby po polovině 14. stol. Uváděný románský původ je i z hlediska hmotných nálezů vyloučen. V r. 1447 ji zakoupil Zikmund z Chlévského, v jehož rodě zůstala do r. 1569, kdy pustou tvrz Hrádek s několika dvory získal Jan Martinkovský z Rozseče. K zániku však mohlo dojít dřív. Prozatím nalezená keramika nepřesahuje 15. stol. a tedy nelze vyloučit zničení v česko-uherských válkách a vladykové z Chlévského mohli sídlit na jednom z dvorů.