Velká pinka na Komáří vížce je terénní depresí, nacházející se na vrchu Komáří vížka nedaleko Krupky, severozápadně od vrcholu Komáří hůrky. Je pozůstatkem starých důlních děl na Komáří hůrce v Krušných horách, ve kterých se těžily rudy cínu. Vznikla jako důsledek rozsáhlé těžební činnosti. Plocha, kterou pinka zabírá, činí asi 5000 m2, maximální hloubka prohlubně je 75 m oproti okolnímu terénu. Svým rozsahem patří tato pinka k největším v okolí Krupky a zároveň je jednou z nejrozsáhlejších v rámci České republiky. V minulosti byla pinka podfárána několika patry štol. Nejstarším známým důlním dílem, které podfáralo pinku už na konci patnáctého století, byla dědičná štola Dürrholz. Později byly vyhloubeny také štoly Antoni I, Antoni II, Josef a Martin. Nejmladším dílem byla štola 5. květen, vyražená po druhé světové válce. Největším dolem, který fungoval u jihozápadního okraje pinky, byl důl Glatz (též Göpelschacht, česky Žentourová šachta) z osmdesátých let sedmnáctého století, který dosáhl hloubky až 200 metrů. Důl byl částečně obnoven při geologickém průzkumu v letech 1955–1960, ale jeho jediným viditelným pozůstatkem je odval v zatáčce silnice pod vrcholem Komáří hůrky. V blízkosti byly také například důl Müntzer nebo Nikolai, další relikty důlních děl seřazených ve směru severovýchod–jihozápad se nacházejí severozápadně od Velké pinky. V samotné dobývce se těžil vrchol pně greisenového ložiska, proto má pinka oválný tvar, mírně protažený v přibližně severojižním směru. Pod okrajem dobývky v hloubce asi 2 až 10 m vede pěšina – náznak ochozu nebo možná původního dna z povrchu vydobytého výchozu greisenu. Dno dobývky je v nejhlubší části obtížně přístupné. Je členité, má několik výškových úrovní. Jsou v něm patrné relikty po selektivně vybraných rudních polohách. Část dnešního dna vznikla propadem vytěžených prostor, o čemž svědčí velké skalní bloky ve dně nejhlubších částí. Stěny jsou zasuté a značně zarostlé převážně náletovými dřevinami, pouze na několika místech jsou vidět skalní výchozy.