zámek

Poměrně drobná jednopatrová stavba pravidelného obdélného půdorysu s dvakrát odstupněným středním rizalitem (vlastně rizalitem v rizalitu) v přední i zadní straně. Zámeček původně zaujímal jižní stranu pravděpodobně poměrně rozlehlého půdorysně pravidelného dvora, svažujícího se severním směrem, který dnes působí jako další náves. Dnes je už zazděn poměrně velký obloukový vjezd, z něhož zbyl jen mohutný a výrazně plastický klenák s plastickým znakem stavebníka (rozbarveným) a letopočtem 1707. Stejný klenák byl původně i na zadním stejném výstupu průjezdu, rovněž dodatečně zazděném – dnes leží na zemi před zámečkem. Veškerá původní okna jsou osazena ve velmi kvalitních a značně dynamických kamenných ostěních s výraznými uchy, v přízemí i v patře. Valbová střecha je poměrně výrazně vytažená, kopíruje plastickou dynamizaci průčelí i zadní strany, takže je plasticky dynamická ve své hmotě podobně jako zděné části zámku, a navíc je ještě výškově akcentována v obou koncích vysoko vytaženého hřebenu dvěma původními barokními komíny. Zámek prakticky jistě projektoval nějaký významnější architekt. Nelze vyloučit ani Santiniho, který podobné rizality užil u více svých staveb (u nás prakticky ojediněle) – třeba na konventu ve Zbraslavi, probošství v Rajhradě a probošství v Pohledu. Zvláště poslední budova by odpovídala i velikostí a blízká je i základním členěním hmot i tvarem a akcenty střechy. Také krajně střídmé členění stěny a redukce detailů jsou u obou staveb evidentní, byť původně členil stěnu i průběžný parapet oken v patře a také průběžný zcela hladký a jemně vystupující vlys pod korunní římsou, rovněž i armování ploch po obou bocích vjezdu (viz kopie zobrazení zámečku z počátku 19. století v příloze). Stavebník zámku Karel Jiří Václav baron Michna z Vacínova většinou žil a také zemřel (v r. 1710) na zámku v Chyších, kde při nákladné barokní přestavbě zámku zaměstnával i mladého Petra Brandla a jistě i kvalitního architekta – projektanta.