Kostel sv. Kunhuty s bývalou komendou Řádu německých rytířů byl založen králem Václavem I. po roce 1237. Pozdně románské stavby kostela a komendy byly v průběhu pozdního středověku několikrát přestavěny do podoby, která se v podstatě dochovala do dnešní doby. Kostel byl vystavěn jako prostorná románská bazilika s rovně ukončeným presbytářem. V první třetině 15. století byla započata přístavba mohutné hranolové věže při chóru, jak dokládá tesaný nápis „kunatel incepit 1421“. Nápis není pouze cenným dokladem datování stavby, ale rovněž výjimečným zaznamenáním jména provádějícího zedníka. Věž byla dokončena ke konci 15. století, kdy už se přestavoval i interiér kostela. Jižní loď byla v polovině 15. století změněna v dvoulodí, po roce 1500 byla zaklenuta hlavní a severní loď a bazilika byla proražením arkád změněna v trojlodní halu. Po roce 1617 byl sklenut presbytář a dějiny výstavby kostela tak byly v podstatě ukončeny. Sídlo německých rytířů bylo budováno současně s kostelem z jeho západní strany a bylo s ním propojeno visutým přemostěním. Původně trojprostorová budova komturství byla doplněna raně gotickou pohřební kaplí s kryptou. Součástí areálu je rovněž věžovité stavení datované na přelom 14. a 15. století. Od zrušení komendy na konci 15. století jsou budovy využívány jako fara, pro jejíž potřeby byly roku 1791 přestavěny do nynější podoby. Z interiérového vybavení kostela je pozoruhodný soubor kamenných náhrobních kamenů různého stáří. Nejstarší případ je možné datovat ještě do pozdního středověku.