Rozlehlá patrová budova na oválném půdoryse, spodní patro zděné z cihel, horní dřevěné, kryté nízkou sedlovou, na koncích půlkuželovou, střechou krytou eternitem. Na hřebeni střechy je pravidelně rozmístěno šest hranolových větracích vikýřů s jehlancovou stříškou. Ve středu dispozice je vysoký (37 m) stupňovitý tovární komín z režných cihel, členěný podélnými vpadlinami, jehož horní část je dodatečně nadstavěná. Jde o typickou kruhovou cihelnu z 19. stol., Hoffmanova typu, cihlářská pec je osmnáctikomorová (na 18 komor byla přestavěna na konci 19. stol.). Po obvodu stavby je pálicí kanál klenutý valenou klenbou, s 18 klenutými zavážecími otvory šířky 90 – 100 cm. Na vnitřní straně pálicího kanálu při podlaze je 18 klenutých ústí komínových průduchů, které vedou do sběrného kouřového kanálu v podélné ose stavby . V klenbě sběrného kouřového kanálu kovové tyče, jejichž pomocí se manipulovalo se zvonovými ventily – uzávěry jednotlivých kouřovodů. V klenbě pálicího kanálu je 5 řad násypných otvorů na uhlí (sypáků). Dřevěná konstrukce patra je předsazena před zděnou část o cca 1,5 m a je nesena dřevěnými sloupky, obvodová stěna patra je z dřevěných desek, má 38 okenních otvorů. Nad přízemím je po obvodu předsazená dřevěná stříška.