Na temeni vrchu v nadmořské výšce 762 m se rozkládá částečně rozpadlý kalní srub vytvořený z magmatických rul vypreparovaných z okolních měkčích hornin ve středu vrcholové partie dlouhého hřbetu. Nachází se zde hradiště o rozměrech asi 55 m ve směru severovýchod-jihozápad a 85 m ve směru severozápad- jihovýchod. Vrcholová část je od severovýchodu po jih obklopena dvojicí příkopů. Na jižní straně se mezi skalními bloky nachází krátký val nasypaný z kamene, na severu se nachází v další mezeře mezi skalami další mělký příkop. Výzkumy lokality prováděl koncem 19. století K. V. Adámek, který zde objevil nálezy z mladšího období neolitické kultury s lineární keramikou a kultury slezkoplatěnické z pozdní doby bronzové a halštatské, kdy mohla být lokalita poprvé opevněna. Další nálezy pocházejí z 13. a 14. století, kdy je zde možno počítat s existencí dřevěného hrádku.