Takzvaná Šustalova vila je typickým reprezentantem obydlí podnikatelské vrstvy formující se v průběhu 19. století. Výstavbu vily v historizujícím stylu inicioval Ignác Šustala, zakladatel kopřivnické vozovky, pro rodinu svého syna Josefa. Stavba umístěná v prostoru nově se rodícího centra obce byla dokončena roku 1889 podle projektu novojičínského stavitele Heinricha Czeikeho. Dnes se Šustalova vila nachází v městském parku, v upravené někdejší zahradě, a je sídlem Lašského muzea v Kopřivnici. Budova vily byla vystavěna na obdélném půdoryse dynamizovaném rizality, z něhož vystupuje půdorys osmiboké věže. Ta byla zbudována jako dvoupodlažní při jihozápadním průčelí. Fasády věže jsou horizontálně členěny soklovou, kordonovou a korunní profilovanou římsou; v přízemí pozorujeme pásovou rustiku a malá obdélná okna prosvětlující předsíň za hlavním vchodem. Nároží věže zdobí v přízemí toskánské polosloupy; v patře se nacházejí obdélná okna s půlkruhovými záklenky a ionské polosloupy v nárožích. Nad korunní římsou věže sledujeme nízkou plnou atiku doplněnou čučky. Nárožní věž je završena cibulovou bání krytou měděných falcovaným plechem. Do věže lze vstoupit ze západu vchodem ukončeným půlkruhovým záklenkem, v němž jsou osazeny dřevěné dvoukřídlé rámové dveře s nadsvětlíkem. Veškeré dřevěné dveřní a okenní výplně Šustalovy vily, vyjma nově pojednaného hlavního vstupu do muzea v jednoduché boční přístavbě, jsou pojaty v tmavě hnědé barvě. Většina okenních výplní je členěna do písmene „T“. Objekt vily je čtyřtraktový, se třemi podélnými a jedním příčným traktem; část dispozice je přízemní, část patrová. Budova je plně podsklepena; sklepy jsou jen částečně zapuštěné a ze strany exteriéru tvoří nápadný sokl celé stavby. Budova je završena valbovými střechami krytými skládanou vláknocementovou krytinou antracitové barvy. Na hřebenech střech jsou osazena ozdobná železná zábradlí. Nad střešní roviny vystupují čtyři komíny z režného zdiva. Průčelí Šustalovy vily jsou opatřena nátěry ve dvou odstínech světle béžové barvy. Na soklovou část byl použit světle hnědý fasádní nátěr. Fasády vily jsou členěny jednoduchými, často klasicizujícími tektonickými prvky, jako jsou pásová rustika, nárožní bosáž, pilastry s římsovými hlavicemi, toskánské a ionské polosloupy a podobně. Kordonová a korunní římsa jsou doplněny jemným zubořezem. Po celém obvodu stavby obíhá korunní kladí, jež u patrových částí plní funkci kordonu. Hlavní průčelí je sedmiosé, nepočítáme-li vstupní osu osmiboké věže v nároží. Přízemní středová část západního průčelí je čtyřosá, ze severu k ní přiléhá patrový tříosý rizalit se zasklenou loggií v přízemí, doplněnou velice zdobným železným zábradlím, z jihu na středovou část navazuje zmiňovaná osmiboká věž. Nižší středová část čelní fasády je zdobená pásovou rustikou, vertikálně členěná pilastry s římsovými hlavicemi, vloženými mezi okenní otvory s půlkruhovými záklenky. Na korunní římsu této části hlavního průčelí dosedá nízké polopatro upravené do podoby atiky s balustrádou. Zadní východní průčelí je desetiosé; dva okenní otvory jsou pojaty jako slepé. Všechna okna jsou pravoúhlá, pod průběžnou podokenní římsou jsou vždy pod každým okenním otvorem, i slepým, umístěny v úrovni parapetní výplně štukové vystupující kvádry připomínající valbu. Obě boční fasády, severní a jižní, jsou čtyřosé; na jižní průčelí však navazuje jihozápadní nárožní věž. V patře severního mělkého rizalitu jsou umístěna tři pravoúhlá okna lemovaná lištovými šambránami s ušima; pozorujeme zde i profilované nadokenní římsy. Jižní průčelí je dynamizováno rizalitem odpovídajícím šířkou zadnímu podélnému traktu, který je v ploše kladí doplněn trojúhelníkovým frontonem. Interiér Šustalovy vily je plochostropý. Komunikačními osami jsou v jednotlivých podlažích chodby situované ve středním podélném traktu. Do patra vede dvouramenné schodiště s litinovým zábradlím. Hlavní reprezentační místnosti se nacházejí v příčném a předním podélném traktu. V někdejším salonu zaznamenáváme na stropě kruhové štukové zrcadlo s malovanými lištami a s šablonovým ornamentem, ve cviklech sledujeme malovaný groteskový dekor. V bývalém salonu a jídelně se dochovala kachlová kamna z produkce Raškovy kopřivnické továrny na keramiku. Ve všech reprezentačních místnostech byly položeny parkety a osazeny dřevěné rámové dveře s výplněmi v dřevěných zárubních; u oken se zachovaly vnitřní dřevěné skládané okenice. U některých interiérových dveří registrujeme dochované dřevěné římsové nástavce a také dveřní kování. Členění suterénu odpovídá jednotlivým traktům. Sklepní místnosti jsou završeny valenými segmentovými klenbami nebo segmenty do traverz. Ve sklepech se nachází kamenná dlažba. (text J. Koudelová, Ph.D., NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2016)