Území KPZ Plasko se nachází v členité krajině údolí řeky Střely, navazujících strání a plošin. Architektonickou dominantu KPZ a její přirozené centrum tvoří areál NKP Klášter Plasy. Těžiště krajinářských úprav tvoří okolí areálu kláštera s navazujícím přírodně-krajinářským parkem Velká louka v údolní nivě řeky Střely, s klášterem propojeným významnými pohledovými vazbami. Zdejší krajinu, jejíž ráz je předurčen členitým reliéfem s údolní nivou řeky Střely, od níž terén poměrně strmě stoupá do okolních strání, po staletí utvářel řád cisterciáckého kláštera svojí hospodářskou a krajinotvornou činností, na kterou v 19. století navázaly krajinářské úpravy iniciované rodem Metternichů. Obě zmíněné historické etapy se významným způsobem promítly jak do uspořádání krajiny v okolí Plas, tak do podoby samotného města. Krajinářské hodnoty reprezentuje přírodně-krajinářský park Velká louka založený v údolí řeky Střely v místě někdejších lužních lesů, v návaznosti na areál kláštera (nejprve zde vznikla louka, přírodně-krajinářská úprava byla provedena v poslední třetině 19. století za Richarda Metternicha); podstatu přírodně krajinářské kompozice tvoří zejména solitérní skupiny listnatých stromů v severní části Velké louky, ale také doprovodné porosty kolem řeky Střely a jejích přítoků a plocha rybníka v centru Plas s lipovou a dubovou alejí na hrázi. Dalším hodnotným prvkem je soustava lipových alejí doprovázející významné komunikace, založená ještě v době cisterciáckého kláštera: tzv. Alej vzdechů v jižní části Velké louky, lipová alej doprovázející tzv. Starou cestu z Plas směrem na Kralovice a lipové aleje v jižní části Plas (ulice K Letišti). Z metternichovské doby pochází stromořadí javorů klenů a mléčů v Hutní ulici v Plasích, vzniklé v návaznosti na bývalou huť sv. Klimenta, a částečně dochované stromořadí akátů při komunikaci z Plas do Nebřezin. Území doplňují četné ovocné aleje a drobná architektura v sídlech a krajině doprovázející historické komunikace. K nejstarší zástavbě patří kromě klášterního areálu původní klášterní ves situovaná ve východní poloze od kláštera (dnešní ulice Babinská, Bohumila Slámy a Potoční), hodnotná svým urbanistickým, hmotovým i architektonickým řešením za užití tradičních materiálů. Historicky hodnotná zástavba se dále zachovala okolo dnešní Zahradní ulice a ulice K Letišti (koncentrovaná kolem staré císařské cesty) a také v prostoru železářské huti s navazující řadovou zástavbou domků situovaných podél komunikace (obytné domy si uchovaly původní malebný charakter přízemních zděných domků se sedlovými střechami). Kvalitní zástavba vznikla i při dnešní ulici Plzeňská (zachycena již na evidenčních mapách KN z r. 1913) – jedná se o typickou urbanistickou osu směřující z historického centra k nádražní budově; postupně zde vznikly významné a prestižní budovy a přesunulo se sem správní a kulturní centrum města; vznikly zde obchody, budova úřadu nebo kino; horní část lokality kolem křižovatky Plzeňská / Pod Nádražím vykazuje vysokou památkovou hodnotu. Pro Plasy významná a typická je prvorepubliková zástavba, koncentrovaná ve třech městských lokalitách. První je nová vilová čtvrť v jihozápadní části Plas, s ulicemi Manětínská a Školní, navazující na ulici Plzeňská; centrum čtvrti svým umístěním tvoří budova dnešního gymnázia od architekta Hanuše Zápala; kolem školy se formovalo jasné urbanistické řešení založené na symetrii parkových úprav s navazujícími ulicemi s řadovou a izolovanou zástavbou rodinných domků a vilek, dodržujících uliční a stavební čáry a obdobné hmotové a architektonické řešení. Další prvorepubliková zástavba rodinných domků a vilek umístěných v zahradách (ulice Lipová, U Střelnice a Výhledy) je situovaná severozápadním směrem od areálu kláštera, v místě bývalého sadu na jihozápadních svazích nad městem; hodnota objektů spočívá v dochovaném hmotovém a architektonickém řešení s dochovanými historickými konstrukcemi (vč. výplní otvorů, oplocení). Objekty se významným způsobem podílí na utváření celkové podoby a charakteru uliční zástavby této části KPZ a ovlivňují její architektonické i estetické kvality. Poslední lokalitou reprezentující prvorepublikovou zástavbu města je ulice Drahotínská, situovaná východním směrem od areálu kláštera. I tato zástavba představuje typický urbanisticko-architektonický počin 30. let. 20. století respektující stejné principy jako výše uvedená zástava v ulicích U Střelnice a Výhledy a vykazuje obdobné památkové hodnoty.