kruhová výtopna depa Choceň

Katalogové číslo

1999991823

Kraj

Pardubický kraj

Okres

Ústí nad Orlicí

Obec

Choceň

Část obce

Choceň

Katastrální uzemí

Choceň

Adresa

• Choceň, Pardubická č.p. 398

Typ

železniční výtopna

Kategorie

soubor

Zpřístupnění objektu

ne

Specializace

industriální dědictví

Anotace

Kruhová výtopna ve stylu typových projektů StEG z roku 1875 je jedinečně dochovaným zástupcem svého druhu. Stavba zahrnuje správní část a deset stání pro lokomotivy přístupných přes střední točnu.

Dějiny

Trať Choceň – Meziměstí – Broumov byla zamýšlena jako součást mezistátní spojnice z Pruska do Rakouska. V roce 1872 získala Rakouská společnost státní dráhy (StEG) koncesi pro stavbu trati, která se v Chocni napojovala na trasu starší Severní státní dráhy pokračující přes Brno do Vídně, a na severu měla překračovat pruské hranice v Meziměstí a v Otovicích u Broumova, kde se napojovala na pruskou železniční síť. Na trati byla naplánována výstavba výtopen v Chocni, Náchodě a Meziměstí. Úsek trati z Chocně do Bohdašína se začal stavět již v roce 1873. V době 2. – 16. 7 1875 již probíhaly mezi Chocní a Broumovem zkušební jízdy a trať byla uznána provozuschopnou, i když ještě nebyla její výstavba zcela dokončena. V roce 1875 byla vystavěna i choceňská výtopna, původně stavěná pro šest stání pro lokomotivy. Projekty objektů na trati navrhovali inženýr Carl Ruppert a architekt Carl Schumann, jejich řešení ale nese také řadu znaků vlivu stavby francouzských železnic. Ve společnosti StEG převažoval francouzský kapitál a ve vysokých pozicích vedení firmy se byl značný počet Francouzů. Jako konzultant pro společnost StEG působil významný francouzský železniční inženýr Camille Polonceau, považovaný za vynálezce kruhové výtopny. Polonceau v roce 1839 také vynalezl velmi úspěšný princip konstrukci krovů tzv. Polonceauovy soustavy, lehkých konstrukcí, ve kterých se vedle dřevěných prvků významně uplatňují železná táhla. Zavedení Polonceauových krovů na stavbách StEG bylo zásadní pro rozšíření těchto inovativních konstrukcí do architektury industriálních staveb v Čechách. V roce 1877 došlo ke změně politiky Pruských drah a místo přechodu státních hranic hlavní tratě bylo přesunuto do Lichkova. Choceňsko-meziměstská trať se tak stala vedlejší dráhou. V roce 1882 byl zahájen provoz nové lokální trati StEG z Chocně do Litomyšle a výtopna byla rozšířena do dnešního rozsahu. Kolem roku 1900 došlo ke značnému nárůstu osobní dopravy, kterou v té době obstarávalo 5 párů vlaků. V roce 1905 byla choceňská výtopna reorganizována jako pobočka pardubické výtopny. Měla tou dobou 10 lokomotiv a 72 zaměstnanců. V roce 1932 začal vlivem hospodářské krize klesat provoz na železnici a choceňská pobočná výtopna byla změněna na vozební stanici. V roce 1934 došlo k motorizaci některých vlaků na trati do Litomyšle a v roce 1935 proběhly zkušební jízdy motorových vlaků na trati z Chocně do Broumova. Význam vozební stanice Choceň vzrostl v roce 1938, kdy byla po záboru pohraničí odříznuta výtopna v Mezilesí, kterou bylo nutno nahradit. Choceňská výtopna se opět stala pobočnou výtopnou, pod kterou spadaly strojní stanice Náchod a Dobruška. Vozy na trati musely být vyměněny za tendrové stroje, protože na konci trati v Polici nebylo možné stroje obracet. Vznikla potřeba otáčet v Chocni větší stroje, než umožňovala původní točnice (točna) a v roce 1941 tak byla původní točnice délky 14,5 m nahrazena větší točnicí (točnou) o délce 20,16 m, s tím souvisely i velké změny v kolejišti. 1.9.1943 se výtopna stala samostatným depem, kterému byla podřízena výtopna v Kyšperku (dnes Letohrad). V roce 1944 byla ve výtopně vybudována nová kovárna, nástrojárna a učňovská dílna. V roce 1945 ve stanici Choceň vybuchl muniční vlak a výbuch těžce poškodil střechu výtopny. Elektrifikace železnic začala založením podniku Elektrizace železnic v roce 1954 a po hlavní trati z Prahy do České Třebové projely první elektrické vlaky již v roce 7.11.1957, na vedlejších tratích se však parní pohon v malém rozsahu udržel až do roku 1974. Na motorovou trakci provoz ve strojové stanici Choceň přecházel v roce 1963, provoz na lokální trati byl motorizován od roku 1965. Po roce 1997 byla Choceň pracovištěm Depa kolejových vozidel Česká Třebová. V roce 2010 byl provoz strojní stanice ukončen.

Historický vývoj

Výstavba trati Rakouské společnosti státní dráhy z Chocně do Broumova propojující trať Severní státní dráhy s pruskou železniční sítí probíhala v letech 1873-1875. Význam výtopny vzrostl za druhé světové války, kdy byla záborem Sudet odříznuta část obslužných objektů v severní části trati. Výtopna sloužila jako strojní stanice do roku 2010.

Popis

Areál výtopny se skládá z budovy výtopny z roku1875, rozšířené o další stání v roce 1882. Fasády nesou charakteristický rukopis typových projektů StEG. Hodnotné prvky se zachovaly v interiéru, včetně původního krovu Polonceauovy soustavy nad správní částí. Dodatečné úpravy související se změnami železničního provozu zahrnují výstavbu nové točny v roce 1941, odstraňování válečných škod a úpravu stavby po přechodu na motorovou trakci.

Popis památkové hodnoty

Výtopna je jediným dochovaným zástupcem svého typu z produkce Rakouské společnosti státní dráhy (na trati bývalé Severní státní dráhy) z období přelomu 60. - 70. let 19. století, nese charakteristické rysy železniční architektury tohoto období a je tak dokladem významného období rozvoje železniční sítě v Čechách. Výtopna a točna včetně následných úprav provedených od jejich výstavby jsou autentickým dokladem proměn železničního provozu, vývoje kolejových vozidel a jejich potřeb na konci 19. a v průběhu 20. století.