zámek
Katalogové číslo
1000123919_0001
Kraj
Plzeňský kraj
Okres
Klatovy
Obec
Týnec
Část obce
Týnec
Katastrální uzemí
Týnec u Janovic nad Úhlavou
Adresa
  • Týnec, č.p. 1
Typ
zámek
Kategorie
objekt
Sloh
vrcholné baroko
Autor
pravděpodobně podle návrhu J.B.Fischera z Erlachu, prováděl nejspíše G.B. Alliprandi z Prahy; Z křídlo dostavěl pravděpodobně Jan Josef Wirch
Vznik
po 1700

Anotace

Vynikající dílo vrcholně barokní architektury, v době svého vzniku náležející k slohově nejprogresivnějším a výtvarně nejnáročnějším realizacím soudobé zámecké architektury v Čechách. Mimořádně kvalitní je citlivé zasazení objektu do krajiny.

Dějiny

Vrcholně barokní novostavba z počátku 18. stol. (po roce 1700) pro hraběte Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat, západní křídlo v interiérech dokončeno asi až v 60.-70.letech 18. stol. Pravděpodobně podle návrhu J.B.Fischera z Erlachu, prováděl nejspíše G.B. Alliprandi z Prahy. Západní křídlo dostavěl pravděpodobně Jan Josef Wirch

Popis

Dvoupatrová zděná budova na obdélném půdorysu s výrazným čtvrtválcovým rizalitem v ose hlavního severního průčelí, které se obrací do tzv. čestného dvora. Rizalit, v jehož patře je umístěný hlavní sál, převyšuje mansardovou střechu. Krytina: bonnský šindel, původně prejzy. V přízemí rizalitu v ose otevřený obdélný vjezd s půlkruhovým záklenkem, vedoucí do vstupního vestibulu; nad ním v 1. patře balkon s balustrádovým zábradlím, na němž stojí sochy Junony a Herkula (v současnosti sneseny včetně zábradlí). Po každé straně vjezdu je jeden polokruhový vchod. Rizalit člení od prvního patra vysoký pilastrový řád s iónskými hlavicemi, mezi nímž je pět vysokých obdélných oken, uzavřených půlkruhem a krytých segmentovou nadokenní římsou. Nad nimi jsou malá kruhová okénka. Pilastrový řád podpírá kladí s profilovanou římsou, ve vlysu, uprostřed segmentově vyvýšeném, byl v minulosti osazen kolovratský znak. Rizalit je ukončen atikou, v minulosti zdobenou vázami. Obě postranní křídla jsou dvoupatrová, 1. patro je vlastně mezanin, o sedmi okenních osách, zasahujících do bočních křídel rizalitu, kryjících se s fasádou, ale sledujících výšku válcové části. Obdélníková okna v přízemí jsou vložena do kamenných ostění s klenáky ve vrcholu, okna mezaninu jsou téměř čtvercová, zasazená do kamenných ostění. Ve 2. patře jsou obdélníková okna, chráněná segmentovými a lomenými nadokenními římsami. Fasádu mezi patry člení dvě kordonové římsy. Nároží zesilují iónské pilastry, které nesou balustrádu (původně doplněnou ozdobnými vázami). Do průčelí vyrůstají z mansardové střechy dva velké barokní vikýře, ukončené půlkruhovou římsou s volutovými křídly. Zadní průčelí je hladké s půlkruhovým průjezdem v ose. Boční fasáda má 5 okenních os.

Popis památkové hodnoty

Vrcholně barokní novostavba ze samého počátku 18. století, zbudovaná pro hraběte Krakovského z Kolovrat, pozdně rokokově upravená v 80. letech 18. století. Velkoryse řešená budova s mimořádně výraznou středovou dominantou eliptického rizalitu a dvojicí symetrických křídel je poměrně blízká návrhům vídeňského dvorního architekta J.B.Fischera z Erlachu. V literatuře je za projektanta pokládán G.B.Alliprandi. Vynikající dílo vrcholně barokní architektury přesahující svým uměleckohistorickým, architektonickým i památkovým významem hranice regionu. V době vzniku náležel k slohově nejprogresivnějším a výtvarně nejnáročnějším realizacím soudobé zámecké architektury v Čechách. Mimořádně kvalitní je též citlivé zasazení objektu do krajiny, v širokém krajinném sektoru je zámecká stavba významnou dominantou širokého okolí.

Stáhnout data v XLS

Seznam pramenů/literatury

Všechny zdroje v evidenci NPÚ

Události

  • po 1700 - vznik

Využití

  • V l. 1927-1933 využíván objekt jako hotel pro špičkovou klientelu, před válkou jako sirotčinec. Po válce využíván pro potřeby armády. Záměrem současného vlastníka je vytvořit z areálu kulturně-společenské a umělecké centrum (galerie, pobyty umělců a studentů uměleckých škol, konference).