zastavení křížové cesty VIII.

Katalogové číslo

1000155588_0009

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Ústí nad Labem

Obec

Chlumec

Část obce

Chlumec

Katastrální uzemí

Chlumec u Chabařovic

Typ

zastavení křížové cesty

Kategorie

objekt

Zpřístupnění objektu

ano

Sloh

klasicismus

Vznik

konec 18.stol.

Technika

kamenická

Materiál

pískovec

Anotace

Osmé zastavení. Čtrnáct zastavení křížové cesty začíná u kostela sv. Havla a pokračuje podél cesty ke kapli. Tvoří ji segmentově zakončené výklenkové kapličky v jejichž nikách byly reliéfy s výjevy Kristova umučení. Dnes jsou zničeny.

Dějiny

Křížovou cestu se čtrnácti zastaveními ke kapli na vrchu Horka nechala zřídit roku 1751 hraběnka Marie Alžběta Krakovská z Kolovrat. Dokončena byla do 9. července roku 1752, kdy byla za účasti pražských františkánů benedikována. Zastavení vedla k již v letech 1690-91 postavené vrcholové kapli Nejsvětější Trojice, připsané teprve začátkem 21. století J. B. Matheyovi. Tato dominantní trojboká kaple, půdorysem symbolizující tajemství Nejsvětější Trojice, byla v roce 1838 upravena na rodinnou hrobku rodu Westphalen - Fürstenberg, vlastníků panství Chlumec. Deváté zastavení křížové cesty bylo poškozeno při vpádu pruských vojsk roku 1757. Není zcela jasné, zda šlo již o zastavení stávající; vzhledem k tomu, že architektonické řešení současných kaplí odpovídá spíše poslední třetině 18. století, nelze vyloučit, že pocházejí až z doby obnovy po výše zmíněném poškození. Ze vzdálených pohledů jsou zastavení v původní poloze při přístupové cestě vedoucí po tehdy odlesněném úbočí zachycena na historických vyobrazeních a pohlednicích z přelomu 19. - 20. století. Počátkem 20. století byly do upravených nik kaplí zasazeny keramické reliéfy čtrnácti zastavení křížové cesty z Mayerova uměleckého ústavu v Mnichově. Tyto reliéfy byly v poslední třetině 20. století vandalsky zničeny, dochovalo se pouze dnes deponované torzo jediného z nich. V severozápadní části vrcholu návrší před kaplí dle historických fotografií stával dřevěný kříž s klekátkem.

Popis

Zastavení VIII. „Veronika podává Pánu Ježíši roušku“ je osazeno do svažitého terénu před vrcholem pod nově vybudovanou vodárnou. Výklenková kaplička je vytesána z pískovce a je postavena na obdélném půdorysu. Na blokovém soklu s římsou je usazeno samotné těleso kaple s mělkou, segmentově ukončenou nikou, které je po stranách lehce projmuto. Kaple vrcholí segmentově vzepjatou profilovanou římsou, v jejímž vrcholu dříve býval vsazen kovový křížek (dnes druhotně vytesaný nad nikou). Vnitřní obvod niky nese stopy pozdějších úprav prohloubením s obloukovitým završením pro osazení reliéfů, při vnějším obvodu jsou patrné stopy po uchycení rámů či mřížek, které zřejmě chránily. Ve výklenku byl v minulosti osazen terakotový reliéf z produkce Mayerova mnichovského uměleckého ústavu Při oslavách některých významných svátků nebo výročí bitev bývá do výklenku umístěn novodobý malovaný výjev z Kristova života na dřevěných deskách.

Popis památkové hodnoty

Křížové cesty v krajině jsou dokladem sakralizace dobové kulturní krajiny 17. – 19. století, do níž byly v pomyslných vzdálenostech a formách přenášeny variace na posvátnou, pro většinu evropských poutníků obtížně dostupnou jeruzalémskou krajinu, v níž bylo možno spoluprožívat Kristovu jeruzalémskou cestu bolestného utrpení počínající v daném případě scénou v Getsemanské zahradě přes odsouzení Pilátem Pontským až k ukřižování na Kalvárii a položení těla Kristova do hrobu. Chlumecká křížová cesta v podobě výklenkových kaplí představuje významný urbanistický prvek a spolu s vrcholovou kaplí Nejsvětější Trojice výrazný prvek krajinotvorný doplňující kulturní krajinu na krušnohorském úpatí. U barokní kaple Jeana Baptisty Matheye se jedná o první sakrální stavbu v českých zemích, jež byla vybudována na symbolickém půdorysu rovnostranného trojúhelníku, přičemž ústřední prostor kaple byl založen na půdorysu hexagonu. Celý soubor křížové cesty tvoří hodnotnou ukázku umělecko-řemeslné práce místních řemeslníků a je dokladem všeobecně rozšířené barokní zbožnosti v českých zemích v 18. století a donátorské aktivity hraběnky Marie Alžběta Krakovské z Kolovrat. I když víme, že k nově vybudované barokní kapli Nejsvětější Trojice vedla již 1690 - 1691 starší zastavení křížové cesty, současné architektonické řešení kaplí odpovídá spíše poslední třetině 18. století (deváté zastavení křížové cesty bylo poškozeno při vpádu pruských vojsk roku 1757). Svou dobou vzniku byla chlumecká křížová cesta (1751-1752, nebo po roce 1757) po Gotesbergu u Verneřic (1737, nejprve 7 zastaveních, později zvýšen počet na 14, nedochováno) a Šluknovu (1738 až 1756) zřejmě třetí nejstarší krajinnou křížovou cestou se 14 zastaveními v Ústeckém kraji.