zastavení křížové cesty X.

Katalogové číslo

1000155588_0011

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Ústí nad Labem

Obec

Chlumec

Část obce

Chlumec

Katastrální uzemí

Chlumec u Chabařovic

Typ

zastavení křížové cesty

Kategorie

objekt

Zpřístupnění objektu

ano

Sloh

klasicismus

Vznik

konec 18.stol.

Technika

kamenická

Materiál

pískovec

Anotace

Desáté zastavení. Čtrnáct zastavení křížové cesty začíná u kostela sv. Havla a pokračuje podél cesty ke kapli. Tvoří ji segmentově zakončené výklenkové kapličky v jejichž nikách byly reliéfy s výjevy Kristova umučení. Dnes jsou zničeny.

Dějiny

Křížové cesty v krajině jsou dokladem sakralizace dobové kulturní krajiny 17. – 19. století, do níž byly v pomyslných vzdálenostech a formách přenášeny variace na posvátnou, pro většinu evropských poutníků obtížně dostupnou jeruzalémskou krajinu, v níž bylo možno spoluprožívat Kristovu jeruzalémskou cestu bolestného utrpení počínající v daném případě scénou v Getsemanské zahradě přes odsouzení Pilátem Pontským až k ukřižování na Kalvárii a položení těla Kristova do hrobu. Chlumecká křížová cesta v podobě výklenkových kaplí představuje významný urbanistický prvek a spolu s vrcholovou kaplí Nejsvětější Trojice výrazný prvek krajinotvorný doplňující kulturní krajinu na krušnohorském úpatí. Celý soubor křížové cesty tvoří hodnotnou ukázku umělecko-řemeslné práce místních řemeslníků a je dokladem všeobecně rozšířené barokní zbožnosti v českých zemích v 18. století a donátorské aktivity hraběnky Marie Alžběta Krakovské z Kolovrat. I když víme, že k nově vybudované barokní kapli Nejsvětější Trojice vedla již 1690 - 1691 starší zastavení křížové cesty, současné architektonické řešení kaplí odpovídá spíše poslední třetině 18. století (deváté zastavení křížové cesty bylo poškozeno při vpádu pruských vojsk roku 1757). Svou dobou vzniku byla chlumecká křížová cesta (1751-1752, nebo po roce 1757) po Gotesbergu u Verneřic (1737, nejprve 7 zastaveních, později zvýšen počet na 14, nedochováno) a Šluknovu (1738 až 1756) zřejmě třetí nejstarší krajinnou křížovou cestou se 14 zastaveními v kraji.

Popis

Zastavení X. „Kristus Pán vysvlečen ze šatů“ je umístěno na východním okraji vrcholové plochy návrší (1. zprava). Výklenková kaplička je vytesána z pískovce a je postavena na obdélném půdorysu. Na blokovém soklu s římsou je usazeno samotné těleso kaple s mělkou, segmentově ukončenou nikou, které je po stranách lehce projmuto. Kaple vrcholí segmentově vzepjatou profilovanou římsou, v jejímž vrcholu dříve býval vsazen kovový křížek (dnes druhotně vytesaný nad nikou). Vnitřní obvod niky nese stopy pozdějších úprav prohloubením s obloukovitým završením pro osazení reliéfů, při vnějším obvodu jsou patrné stopy po uchycení rámů či mřížek, které zřejmě chránily. Ve výklenku byl v minulosti osazen terakotový reliéf z produkce Mayerova mnichovského uměleckého ústavu Při oslavách některých významných svátků nebo výročí bitev bývá do výklenku umístěn novodobý malovaný výjev z Kristova života na dřevěných deskách.

Popis památkové hodnoty

Křížové cesty v krajině jsou dokladem sakralizace dobové kulturní krajiny 17. – 19. století, do níž byly v pomyslných vzdálenostech a formách přenášeny variace na posvátnou, pro většinu evropských poutníků obtížně dostupnou jeruzalémskou krajinu, v níž bylo možno spoluprožívat Kristovu jeruzalémskou cestu bolestného utrpení počínající v daném případě scénou v Getsemanské zahradě přes odsouzení Pilátem Pontským až k ukřižování na Kalvárii a položení těla Kristova do hrobu. Chlumecká křížová cesta v podobě výklenkových kaplí představuje významný urbanistický prvek a spolu s vrcholovou kaplí Nejsvětější Trojice výrazný prvek krajinotvorný doplňující kulturní krajinu na krušnohorském úpatí. U barokní kaple Jeana Baptisty Matheye se jedná o první sakrální stavbu v českých zemích, jež byla vybudována na symbolickém půdorysu rovnostranného trojúhelníku, přičemž ústřední prostor kaple byl založen na půdorysu hexagonu. Celý soubor křížové cesty tvoří hodnotnou ukázku umělecko-řemeslné práce místních řemeslníků a je dokladem všeobecně rozšířené barokní zbožnosti v českých zemích v 18. století a donátorské aktivity hraběnky Marie Alžběta Krakovské z Kolovrat. I když víme, že k nově vybudované barokní kapli Nejsvětější Trojice vedla již 1690 - 1691 starší zastavení křížové cesty, současné architektonické řešení kaplí odpovídá spíše poslední třetině 18. století (deváté zastavení křížové cesty bylo poškozeno při vpádu pruských vojsk roku 1757). Svou dobou vzniku byla chlumecká křížová cesta (1751-1752, nebo po roce 1757) po Gotesbergu u Verneřic (1737, nejprve 7 zastaveních, později zvýšen počet na 14, nedochováno) a Šluknovu (1738 až 1756) zřejmě třetí nejstarší krajinnou křížovou cestou se 14 zastaveními v Ústeckém kraji.